Konstantin Biebl


JAVANKY

Ráno jdou na passar prodávat ananasy
aby jim voněly ruce
až budou si na noc rozplétat
vlasy

A když je rozpletou
osud všech Javanek
usednou tiše před chatou
s očima k moři
a s hřebenem nazpátek

(S lodí jež dováží čaj a kávu, 1928)


/ / /

Není náhodou že tato slova jsou psána ku konci zimy
od jisté doby miluješ všecko co zmizí beze stopy
rád píšeš holí do sněhu
verše jež zmizí v dubnu či květnu
na louce
nebo v kavárně mezi kulečníky
zatím co slunce usmívá se
a žene dál svůj melancholický mlýn
jaro léto podzim zima
píšeš básně
pracuješ zlatem jako pracuje slunce
sníh taje
usmíváš se
víc
anebo míň

(otištěno v Rozpravách Aventina, 1929)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist