Sylva Fischerová


ČERNÝ TYGR

Někdy
je jenom černý tygr
a řeka s plovoucími popelníky.

Tehdy
zahodíte všecko,
i sebe, s jakou radostí,
a stanete se
černým tygrem na plovoucích
       popelnících.

Nevíte, proč to tak je
a co znamená
černý tygr a řeka s popelníky,

ale je to jiný nevědění
než
to stálý šimrání s věčností,
než ta černá láhev lásky,
bůhví co v ní je a
Člověče, pij!

A je to v tom,
že ten tygr
přijde jenom jednou.
No vy ho hledáte, jak jinak,
furt a všude,
       v černejch vlasech,
       a černejch očích
       a černejch hodinkách,

až najednou
někdo přichází se svíčkama
a vtom je z vás
zase černý tygr,
jen na chvilku, tak leda
abyste mohli utýct,
aby vás věčnost
pohladila po bradě
a řekla:
       Ty černý tygře.

(z antologie Zvláštní znamení, 1985)


NÁHLÝ POCIT

Náhlý pocit, že toto vidění světa jako nejasného,
necelého, krutě nespojitého – kam je teprve násilím
implantován smysl, abychom přežili –
je původní a pravé. Osmyslený svět
oplývající půvaby, načesanými ženami, rozhlednami,
paletou odstínů rtěnky stejně jako kantovskými
rozlišeními
je nadstavbou, úpornou kosmetickou snahou
udělat ze zrůdy krasavce,
svrchovaným malířským aktem, který z nespojitých linií
vytvoří matku sklánící se nad dítětem, Madonu,
jejíž mrtvý syn
má zachránit svět, který je taky na fašírku...

(Krvavý koleno, 2005)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist