Viktor Fischl


SONET NA STAROU PANÍ V PARKU

Pár bílých koní, kočí v livreji,
když Big Ben v dálce čtyři bije,
kočárem jede starou alejí
jak za královny Viktorie.

Nevidí jícny černých kráterů,
již bez ozvěny pohltily lesy
hlas štváčů, vtipálků, žoldnéřů, páterů.
Jen šelestění stromů pod nebesy.

Tak jara jdou. Narcisy za krokusy.
Ten dub... Drozd... Zpěv... Prý je zas válka s Prusy.
Když Big Ben v dálce pátou bije,
z trávníku dítě přivolá si,
polaská starou rukou vlasy
a starými rty políbí je.

(Anglické sonety, 1946)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist