Emanuel Frynta


OTÁZKY

Děti jsou strašné na dospělé:
nemají kousek citu v těle
a na kdeco se napořád
dovedou ptát a ptát a ptát.
To dospělí už po staletí
se citlivě vždy ptají dětí
jen na jediné: „Kolik je ti,
chlapečku, kolik je ti let?“
A když pak slyší třeba: „Pět“ –
užasnou: „Jejej, to to letí!“
Nechápou, jak se mohlo stát,
že jim už bylo padesát.


NOSOROŽEC

Být nosorožcem není snadné –
což dítě nebo člověka
dost často vůbec nenapadne,
a někdy ani zdaleka.

Je k tomu nutná tlustá kůže
a celá řada různých vloh.
A ani to nic nepomůže,
když není na rypáku roh.

Být nosorožcem někdo jiný,
například kozel nebo pes,
zvlád by to sotva z poloviny
a vůbec by se neunes.

Začal by mečet nebo štěkat,
podávat packu nebo výt,
a kdyby toho musel nechat,
stal by se z něho škarohlíd.

A svěřit to i třeba krávě,
dopadlo by to podobně –
z čehož je vidět, jak je správné
být si sám sebou osobně.

(Písničky bez muziky, 1988)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist