Miroslav Huptych


NOČNÍ PŘÍBĚH

Vlak vytlouká jiskry z kolejí

Jsem cestující
a mám kdesi v daleké tmě
jakési řízení

Do kupé vstupuje krásná žena

Rozhodí dlouhé vlasy na opěradle
a řekne
že mě miluje
už dávno

Příští stanice jsou Brankopy

Vystupujeme spolu
a ona mne odvádí do svého bytečku
kde žije s kanárem
sama

Říkám jí:  Ale já jsem cestující
               a mám kdesi v daleké tmě
               jakési řízení
Odpovídá: Já jsem ta Tma

(Srdcový střelec, 1984)


SMRT

Ráno jsem kosil zahradu
Zrezivělá hřbitovní vrata mají kliku
jen z jedné strany
Hlemýžď na datu úmrtí
Smrt mouchy v pavučině mezi bodláky
předníma nohama ji hbitě zabalil
jak do povijanu

Kozičky, moje kozičky, volala stařenka
– – – Dobrý den – – – usmála se a řekla: Dobrý večer – – –

Ve výloze vetešnictví bavlnkový sedlák
vyšívaně šeptá selce: Jen jednou v žití láska – – –
A pak někdo na ulici řve: Mrdala s ním, svině jedna tlustá
kolo bych o ní neopřel...

Červené lodičky Snaha Brno 90 Kč
...Věro, kam deš, Věro...!
Pletací dráty à 10 Kč Dvě paličky na maso
jedna za 50 Kč, druhá za 40 Kč
Abych nezapomněl: ve zbytcích se urodili
malí bílí
v kamnech to jenom zasyčelo
Dvojramenné váhy 390 Kč

Ze tmy přilétá můra
plete si žárovku se světelným tunelem?
Padá na stůl a zalézá pod rozepsané básně
Vzlétá a sražena padá
na stehno mé levé nohy
Vzlétá a padá na druhé stehno
vzlétá a čím dál rychleji krouží kolem žárovky
kruh zvětšuje – – – už jsem v něm
třikrát mě obkrouží
a přistane mi na prsou
Chytám ji do hrsti a vyhazuji do tmy
zavírám okno
tikot hodin
ťuknutí křídel na sklo
jím jablko


POHÁRY

Doma u rodičů. Nějaký neznámý muž tam chytá cvrčky. Má zvláštní vábničku. V ruce drží hrozen cvrčků. Jsou živí, cukají se, překvapuje mě, že mají podobu kolibříků. Každý má jinak zbarvené peří.
Uvědomuji si, že za nábytkem jsou další.
Zpod toaletky vylézá červený had. Trochu se bojím. Muž ho chytá druhou rukou, had není jedovatý, loví tady cvrčky.

sen 2. 6. 1997

(Tarot a trakaře, 1997)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist