Tomáš T. Kůs


POČASÍ

je smířlivo
nehýbe se nefouká nešátrá

jednoznačně je

přesněji
bylo ponecháno


K JITRU

oklestit kmeny těl
vypálit a sbít to v loď

a už
dvojitý dech krájí nevědomky
noční pecen rybníka
jako řízné veslo
k neznámému ostrovu

a znovu
kde opustit znamená zemřít sám
kde neopustit nelze myslet

(Příbytky, 2005)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist