Pavel Rajchman


LEŽÍM NA PODLAZE

Ležím na podlaze. Oči osvětlují strop. Strop nafukuje se
dechem. Už lehčí, lehčí jak vzduch strop odlétá.
Za ním myšlenky... – na polní cestu klesají.
Jdu cestou, úvozem, myšlenky pod nohama praskají jak
krovky chroustů. Ve stopách za mnou, ještě několik vteřin
kráčím já... Pak rudé slunce taví kameny. Posmrtné
masky šlápot odlévá. Hned bouřka, blesky,
na drobné úlomky je tříští, hned vítr je metá po poli.
V pšeničných klasech zachycená minulost rachotí...
Chuť na čerstvý chléb je neudržitelná...

(Androgyn, 1996)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist