Milan Šťastný


LEDNOVÍ PSI BOUDY ZKŘEHLÉ

Totéž za prahy psích stavení
Skořepiny tváří v převlečníku nouze
Rozměklé oči závěti
– Mám tě rád  Tak prostě
Jako když se láme břidlice
Vyznání jako kapající vosk
A pod stolem krysa
Obcuje s bídou


POPRAVA TAK LÁKAVÁ V TÉTO LEZAVÉ OSTŘINĚ

nedělního stínu
Jeden druhému jámou jsme
prasklinou v končině zla
v ovčí stříži nebe
Je čas nahnat sýčky a sovy do ohrad
a zastřihnout jim peří... zabolí bedra
v převtělení... zatrne v oháňkách
pakliže se rozhodneš zamířit a...
rozdrobit chléb... dům samá muří žíla
podlaha se sekyrou v zádech
chvěje se svraštělá... namířit a...
den vrže v kloubu nad oltářem ponížení
namířit... a... prožít ještě jeden
výkřik nad kočičím hřbitovem

(Drobné bolesti, 2001)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist