Jan Suk


/ / /

Daleko za siluetou města,
v tvrdošíjné osamělosti,
malíř sebe sama,
bez osudu ještě osamělejší,
bez tváře a tvaru už celý
v latinském nápisu,
přesouvajícím se
na putovní kámen,
mezi neohraničením a plůtkem,
který se co chvíli zřítí

(Potopené pevnosti, 2002)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist