Pavla Šuranská


/ / /

Jsem pes, kterého mlátí.
Umírám od jablka do jádra,
polykaje slova.
Jsem skutečně oddaný, zmlácený pes.
Vycházím z bran,
kde se už nikdy nikdo nezasměje.
Mám prašivou srst
a prašivou oddanost.
K čemu je oddanost,
když ze mě vysává život?


/ / /

Odchází život, na rtech má krev.
Kroky bičů polykaly strach z blízka.
Velký pátek zmizel.
Nahradila ho důležitá oběť nikoho,
neboť se zastavila.

(Tvar jiného ticha, 2001)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist