Jan z Wojkowicz


PRVNÍ PODZIM

Debutoval přes noc Podzim s delikátní melodií,
chtěl bych se v ní roztéct dlouze, vyjemnit a sladce vymřít...

Smutno je mi nevýslovně...

Teskno, jako starým houslím, po letech když začnou lkáti,
živé v rukou umělcových, do parku, kde poprchává.

Rád jsem, že se loučit musím, jako se to léto loučí,
jak se všechno loučí nyní...
Ach, v tom divném velkoměstě
bude drobně poprchávat, světla kalná, horečková,
v ulicích, kde víří lidé, skřípou vozy, duní bedny...

Mlhy přijdou se sychravem, náhlý, hrozný pláč nám přijde,
se vzpomínkou, až je mdlivo...

Budem plakat za večera, kdy se brzo rozsvěcívá...
Venku bude poprchávat,
monotonně poprchávat...

(Království snu, 1932)

@

Vrh křídel
antologie české poezie
TOPlist TOPlist