Petr Fabian: Texty

  • ze sbírky Lomová pole
    texty z let 1999–2001
    ilustrace Jiří John, grafická úprava Martin Stöhr a Vladimír Kovařík, odpovědný redaktor Vratislav Färber
    vydalo nakladatelství Host, edice Poesie sv. 63, Brno 2002


    Lomová pole (2002)

    SOUD

    Tichem narůstají unavené
    nohy kostelů... krajina
    před tebou je otevřená a bez pohnutí
    vcházíš, lámání v kolech
    prostorů... je soudce počínání
    Smrtí, když noci ubývá na vnitřní
    milost němému, a usypává
    z hory solných moří –, je nakloněn...

    16. 3. 2001, Lüneburg, St. Nicolai


    ČERVENEC NAD POZOVEM

    Je to jako vstávání z mrtvých;
    do světla. Kámen sena
    snášený do prázdného ze tvých
    džbánů, Pane; – jejž nevyléváš.

    Je to přece jako napravení
    zloděje šperků – který to všechno
    zlatem splácí. A před očima běduje mi –
    letos už naposled, už naposledy. Na kolenou.

    15. 7. 2001, nad Pozovem


    / / /

    Září: jak četlo by brousky dní
    myšlenky žencům, usypává
    z pytlů tmy. Říjen poklidí
    světnici posledního zrna.

    Vystydlá tlustá kniha spaní
    je pole. A prázdno úlevně
    hledí, když znovu otvírá ji,
    jak za tím každým slovem je.

    18. 9. 2000, u Ctiboře


    / / /

    Čechy ve tmě. Monument topolů je pod rukama průsvitný... ztrácíš se do pohledu k nim... – jako by bylo kam, jako bys mohl přes strach nahmatat ještě jiný, nesouměrný, přetažený na stranu – hudby...

    4. 1. 2001, Praha – Vlašim, 21.40


    / / /

    Hnoje zimy nalámané hustě.
    Též trsy ví to prudké mnutí?
    Prostor schystaný k nepohnutí
    a ke vsi můžeš už jen utéct.

    Kde doma... Sílí žebřobití
    teplého vzduchu. Listy zachycený
    cítíš jak žádné doma není,
    a cítíš to slastně. Veni, vidi.

    3. 11. 2000, Římovice – Bolinka


    / / /

    Červenky na hladinách: jemné hnutí smrtí, veliké slunce řeže, Kriste, tvář; výpověď o světě je zlomek mapy (směješ se) k důvodu nebýt. Úbočí nocí vyvěrají z rovin – padat tmavou šachtou dnů. Ze sebe. Obnažené místo nitra, ústící do záhuby.

    16. 3. 2001, Lüneburg, St. Michaelis, 20.15–20.50


    RÁNO V BETLÉMĚ

    Lustry kravínů a jako by se nebál
            konce světa žádný jdou dny
    rozšlapán král v seně neviděný
                ještě za tmy aleje z mlh a hudby tišin neznatelně
           obracené již dovnitř
       sebe včerejšků a hmyzím přeletem
    trávené nad vnitřnostmi tuláka
                                    ó ležet
    bez pohnutí v něm a necítit již palčivě jak tíží
              na kost vyjedená křídla krev můj Bože

    12. 9. 2000, Vlašim – Praha, 5.50–6.50


    / / /

    A tak nám projde celý život
           jak soudili by příliš shovívavým
      právem nežít leč podruhé poznal bys sotva
              konec od začátku vřava
          dní a pole obdělaná Kriste
    kurva vysoko do svahů jsou na čekané
              deštivé tmy jež strhává a vyplavuje
    zdi pohnou se neb nablízku jsme
                  věčnosti ztracení a bez domova
    ptáci roznášejí popel křídly van

    hniloby

    16. 8. 2000, Vernířovice


    / / /

    Nad stádem tmavnoucím
    po stráních dolů... s krví
    pobožností za nehty a hlad
    sytí tě novou, neúkojnou vraždou
    příchozí...

    V zdechlinách srn si prstem vybíráš –
    je to soud...

    26. 2. 2001, Praha – Vlašim




    Petr Fabian, 2001-2017
    p.fabian@seznam.cz

    Dům mezi okny (2001) / Lomová pole (2002) / Třináct měsíců (PF 2004) / Patnáct zastavení (PF 2005) /
    Bludná domů (2005) / Přibližné odlehlosti (2006) / Třináct měsíců II (PF 2007) / Devět osmin (PF 2009)

    Texty – úvodní strana

    http://www.petr-fabian.cz
    TOPlist TOPlist