Pád či rozpad? Stohy knih, jablka hnijící v trávě, dobytek před branami jatek. Věci ještě zachovávají tvar, ale uvnitř jsou duté. Kouř stoupá vzhůru, poslední okno svítí do tmy. V hostinci Pod zámkem opilí venkované. Bláhové řeči o tajné chodbě a o pokladu. Vždyť přece nejde o to, kudy na zámek, ale jak odtud. Pecka 1995 | |
Brno 1969 | |
Kostomlaty 1975 (Paměť okamžiku, 1963-95, 1996) |
| |
Tajemné proudy kolem nás. Slova požírají slova. Věci zanikají. Pouze hrad je hradem. Zevnitř nedobytný, zvenčí nepoznatelný. Je víc mnou než já jím. Ta těsná hranice mezi významem a smyslem. Prodírám se temnými chodbami. Prostupuji zdivem. Kámen se usazuje uvnitř. Kořeny mnou prorůstají. Skrývám se v dutinách času. Ale mlha se rozlila po údolí. Ostrovy kopců ozářené sluncem. Zvuky se tříští o výčnělky skal. Doba se projasňuje. Slyším vzdálený rachot živlů. Města mizí pod hladinou. Lesy mi vyplouvají vstříc. Krajina se rozestupuje. Vesmír zaobluje. Na obzoru hory. Mohutné, mlčenlivé, bez pohybu. Jako by život měl už skončit. (Konec sezony, 2002) |
| |
(Uvidět Znojmo, 2008) |
@