RYBÁRNA Papírky můr; lepty v srpku tváře. Vše tak navoněné plísní. Příze očí. Sypká ústa, tato ruka, zdi. Sypkovina černých plic. Rybárna... Hluboké bezvědomí. Hrudníčky much se rozpínají na konturách kropenatých dlaždic. Sama to nevydáví, strkal jí do krku prsty. Propadlé poledne ve vlasech u stolu zkroucených postav. Poledne těžké jak namočené plátno, které jsem pozoroval rukama stočenýma do kornoutu.

PTAČÍ MLÁDĚ Našli jsme holé mládě, dešti ho dát – „...mám v sudu vodu, k zalévání...,“ ale my ne, že se o něj postaráme. Tak průsvitný krček, nacpaný mákem, ležel nám dva dny studený pot... Kostnice sklepa v lebkách jablek; ta dlouhoruká smrt na jisto šla. (Kašel mé milenky, 1997)