|
DO ZAHRAD PADLY PRVNÍ KVĚTY
bílého mrazu. Sklízet je a klít
a zpívat písně, já tobě a mně ty,
je třeba. Tak pojď. Pojď se nezničit.
Vylovit z řeky smrtnou pannu
a napít se s ní třeba, třeba ne.
Ověnčit vínem slavobránu
a spálit listí pracně shrabané.
Až kouř se s mlhou v šero smísí,
až ztichne echo kaštanových slov,
až Ema vyjme maso z mísy,
vezmem se. Já tě, ty mě. Na hřbitov.
(Malá tma, 2008)
|