/ / / Zavoněl koks, na stránkách Šlaráfie bájná, ale nad námi doly plné uhlí. Skřípění lopaty ze špinavého dvora, truhlík s azalkou, s trochou býlí. Bije kovové srdce do tkaniny zvonu.                                       Rafije ztuhly. Sedm hodin, a pěkně přituhuje. Venku koulovačka, a o tu hru je zájem: chlapci se trefují do mezičasů – dívky si je zaplétají do vlasů, piští – želízko smrti se kuje. (Decimy, 1996)