|
/ / /
Pád předchází pýchu
a špičky bot svého majitele
v zcela bezvýchodné situaci
kdy už nikdo nevychází a nic nezachází
ani slunce ani žádný z lidí hvězdy měsíc zvířata
a v tomto propastném tichu
je slyšet hudbu propastného ticha
jak melodii padajících domů nebo jazz bouře
a dívat se příliš dlouho do prázdných hrnků tvých očí
je nebezpečnější než pohlazení škorpiona
ale jsi moje sestra a vlajka tvé podprsenky signalizuje incest a noc
i s celým svým náboženstvím pod lekníny sukní
hle bída má semišové rukavice
hle noc je bílá jak čerstvá jinovatka
a já ti mohu nabídnout jen drogu textu
v kterém by mělo být všechno peklo světa
lucerna obchází náměstí
a fialové kruhy ve vodě mizí nad utopenou
a v hledišti několika okolních oken
vidím jedinou můru
starou a nešťastnou jako je svět
(Dívej se do tmy, je tak barevná, 1996)
|