/ / / Čas jde tak pomalu a zapomeneš na mne. Čas stojí, zastavil se, postavil se za mne. A tvoje ruce si vzaly vodu do dlaní. Sněží. Zaslíben vločkám běží čas s vodou v náruči. V područí temna uléhá země k spánku ze dna a stěží. Na věži odbilo šest či dvanáct apoštolů zmizelo za dveřmi jinovatky a prodalo své statky, svůj puls – svůj dech. Stačí se ohlédnout – ještě jsou na doslech. (Roztříštěné světy, výbor, 1995)