Jan Opolský   (1875–1942) TICHO I vyšel. Ticho. Půlnoc byla. Však co mu bylo do ticha? Tam v dálném lese churavila dnes divná píseň kulicha. I vyšel. Ticho. Jen to pění. Kdo zůstal v lesích? Hola, hej! Jde černou klenbou kymácení vždy pomalej a pomalej. Kdo? Nikdo... Hola! Jen ta sova tam v dálném lese churaví... I vyšel. Ruka úbělová a černá rána do hlavy. (Pod tíhou života, 1909)