Zdena Zábranská   (1940–2022) ANI POPEL K polednímu cesty chodí pomalu a z toho musím být nesvá Závidím svému hlídači radostnou lhostejnost s jakou mne klasy v hrsti a pojídá moučná zrna Oči ti štíři zalezly a z oblohy je pohřebiště pro modrásky Uprostřed popelnicových polí zbytečně saháš po mé levé ruce Nic mi tady nepatří (Ani popel, 1965)